dnes je 13.4.2024

Input:

Změny v zákoně o DPH

16.2.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

3.1.2
Změny v zákoně o DPH

RNDr. Ivan Brychta

V tomto textu týkajícím se změn v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH), nejprve probereme novinky přijaté v průběhu roku 2023. Dále upozorníme na některé nové výkladové pokyny GFŘ a v závěru upozorníme na novinky pro rok 2024 zejména v důsledku tzv. konsolidačního balíčku.

1. Novely zákona účinné po 1. 1. 2023

Zákon o preventivní restrukturalizaci

Dne 23. 9. 2023 nabyl účinnosti nový zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (na základě sněmovního tisku 371), který na základě předpisů EU zavádí do českého práva nový institut – preventivní restrukturalizaci, čili postup, který směřuje k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu (dále jen "závod") podnikatele.

V souvislosti s tímto novým zákonem byla přijata doprovodná novela – zákon č. 285/2023 Sb. (na základě sněmovního tisku 372) – která upravuje související předpisy jako insolvenční zákon, zákon o insolvenčních správcích a také zákon o DPH. Změny, které do zákona o DPH novela vnesla, se týkají především § 42 ZDPH, řešícího opravu základu daně a výše daně. Je zakázáno provádět opravu základu daně po dni uskutečnění zdanitelného plnění u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného restrukturalizačního plánu. Dále je doplněno, kdy je u opravy daně v souvislosti s restrukturalizací zdanitelné plněné uskutečněné, příp. dokdy lze opravu provést. Ve své podstatě ale nejde o nové postupy, protože obdobná úprava již v ZDPH existuje v případě reorganizace v rámci insolvenčního řízení.

Nový stavební zákon

Od 1. 1. 2024 je účinný nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. Změny některých postupů a vydávaných dokumentů donutily zákonodárce k novele dalších zákonů, včetně daňových, a to i ZDPH. Novela, která toto provedla, má označení jako zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (podle sněmovního tisku 1009 z minulého volebního období), a nabývá účinnosti ke stejnému datu jako samotný stavební zákon.

Změny v ZDPH

Většina změn, které byly v souvislosti s novým stavebním zákonem promítnuty do ZDPH, jsou spíše formálního charakteru. Např. v situaci, kdy ZDPH hovořil o kolaudačním souhlasu a kolaudačním rozhodnutí (§ 56 odst. 3 ZDPH pro dodání vybrané nemovité věci), se novelou text redukuje jen na kolaudační rozhodnutí, protože pojem kolaudační souhlas již nový stavební zákon neobsahuje.

Obdobně se místo stavebního povolení, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního povolení, používá jen pojem povolení podle stavebního zákona (např. v definici stavebního pozemku v § 56 odst. 2 ZDPH). Nový stavební zákon totiž již neobsahuje pojmy ohlášení nebo společné povolení, vyjma přechodných ustanovení, která řeší návaznost na dokumenty vydané předchozím stavebním zákonem č. 183/2006 Sb.).

Přebírání definic ze stavebního zákona

Novela také v ZDPH nahrazuje definice pojmů jako rodinný dům nebo bytový dům, které byly svázány s vymezením v právních předpisech upravující katastr nemovitostí, definicemi podle nového stavebního zákona. Důvodová zpráva k novele upozorňuje, že v případě definice rodinného domu nepůjde jen o formální změnu, ale i o změnu věcnou.

Porovnáme-li obě úpravy, pak obě definice mají shodný základ v tom, že stavba rodinného domu je stavbou pro bydlení s nejvýše 3 samostatnými byty a s nejvýše 1 podzemním podlažím, 2 nadzemními podlažími a podkrovím. Nový stavební zákon v § 13 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb. připouští navíc místo podkroví 3. nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry. Zásadní pravděpodobně nebude ani to, že:

  • úprava podle předpisů upravujících katastr nemovitostí, resp. § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. uvádí, že v rodinném domě musí více než 1/2 podlahové plochy odpovídat požadavkům na trvalé rodinné bydlení a být k tomuto účelu určena, kdežto

  • nová úprava ve stavebním zákoně říká, že v rodinném domě musí více než 1/2 podlahové plochy sloužit bydlení (tj. mělo by se tam i bydlet).

V návaznosti na tuto změnu obsahuje novela přechodná ustanovení, podle kterých se po dobu 2 let od nabytí účinnosti uplatní 1. snížená sazba v souvislosti s rodinným domem podle původní definice:

  • na poskytnutí stavebních nebo montážních prací na dokončené stavbě,

  • na poskytnutí stavebních nebo montážních prací spojených s výstavbou a

  • na poskytnutí stavebních nebo montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení, pokud se jedná o rodinný dům,

pokud začaly práce před účinností novely, a dále

  • na dodání rodinného domu coby stavby pro sociální bydlení,

nicméně vzhledem k tomu, že novela spíše přináší rozšíření pojmu rodinný dům, jsou přechodná ustanovení zbytečná, a možná i nadělají problémy, protože při striktním výkladu by v takových případech měla přednost dřívější 15% snížená sazba DPH oproti aktuální 12% sazbě DPH platné od 1. 1. 2024.

Novela silničních předpisů

Druhou novelou zákona o DPH, účinnou opět od 1. 1. 2024, je zákon č. 432/2022 Sb., kterým se mění mj. zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Ten mimo jiné nahrazuje velký technický průkaz, který byl dosud jen v papírové podobě, elektronickou evidencí. Z tohoto důvodu došlo ke změně v § 4 odst. 4 písm. f) ZDPH, který vymezuje osobní automobil. Změna je pouze formální, když odkazuje na kategorie M1 a M1G (která jsou osobním automobilům určena), uvedené v registru silničních vozidel (namísto předchozího znění odkazujícího na technické osvědčení nebo technický průkaz).

Novela energetického zákona

Další novelou účinnou od 1. 1. 2024, je zákon č. 469/2023 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tato novela mění ustanovení § 21 odst. 4 písm. b) ZDPH, který vymezuje okamžik uskutečnění zdanitelného plnění v případě dodání energií (např. elektřiny, plynu, tepla nebo chladu, vody, dále služby odstranění odpadních vod nebo telekomunikační služby).

Do konce roku 2023 se považovalo plnění za uskutečněné dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby.

Od roku 2024 se považuje plnění za uskutečněné dnem:

  1. vyhotovení dokladu o vyúčtování při dodání elektřiny, plynu, tepla nebo chladu, sdílení elektřiny nebo poskytnutí související služby v elektroenergetice, související služby v plynárenství nebo jiné služby poskytované za podmínek stanovených energetickým zákonem, nejpozději však uplynutím lhůty pro poskytnutí takového vyúčtování podle energetického zákona, nebo dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud energetický zákon nestanoví povinnost poskytovat takové vyúčtování,
  2. zjištění skutečné spotřeby při dodání vody nebo odstranění odpadních vod, nebo
  3. zjištění rozsahu
Nahrávám...
Nahrávám...