2025.2400.1
Změna zdaňovacího období u DPH
Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová
Nový plátce daně z přidané hodnoty ("DPH") má vždy měsíční zdaňovací období. Změna zdaňovacího období, které může přinést do jisté míry zjednodušení administrativy, je sice pro plátce možná, ale jen po uplynutí určité doby podle zákonem stanových pravidel. Čtvrtletní zdaňovací období ovlivňuje sice frekvenci podávání daňových přiznání k DPH, ale může se stát, že kontrolní hlášení či souhrnné hlášení bude muset být podáno v měsíční frekvenci.
Tento článek upozorňuje na vybrané aspekty ohledně pravidel pro zdaňovací období pro účely DPH a na možnosti změny zdaňovacího období.
Nahoru1. Jaká jsou zdaňovací období u DPH a jaký je jejich vliv na podávání daňových tvrzení?
Délka zdaňovacího období pro účely DPH je stanovena v rámci ustanovení § 99 ZDPH a ustanovení § 99a ZDPH. Zdaňovací období je v oblasti DPH buď měsíční, nebo může být za určitých okolností změněno na čtvrtletní zdaňovací období.
Zdaňovací období v oblasti DPH ovlivňuje frekvenci podávání řádného přiznání k DPH, které se podává v zákonné lhůtě do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Termín splatnosti daně se také řídí zdaňovacím obdobím, jelikož daň je splatná v poslední den lhůty pro podání řádného daňového tvrzení.
Změna zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí však nemusí být vždy vhodná, protože stejně může pro plátce existovat povinnost podávání kontrolního hlášení či souhrnného hlášení na měsíční bázi.
Každý plátce musí mít přehled o tom, kdy musí podávat jednotlivá daňová tvrzení, aby se vyhnul zbytečným pokutám, protože v oblasti DPH platí, že kontrolní hlášení a souhrnné hlášení mohou mít odlišnou lhůtu pro podání než 25 dnů po skončení zdaňovacího období.
Řádné daňové přiznání k DPH je vždy navázáno na zdaňovací období a podává se do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období.
Pro řádné kontrolní hlášení však platí jiné pravidlo pro právnickou a fyzickou osobu. Řádné kontrolní hlášení podává právnická osoba vždy za kalendářní měsíc bez ohledu na to, jaké má zdaňovací období. Kontrolní hlášení tedy právnická osoba podává do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (pokud má povinnosti podat kontrolní hlášení). Fyzická osoba pak podává kontrolní hlášení ve stejné lhůtě, jako má lhůtu pro podání řádného přiznání k DPH. Ani lhůtu pro podání kontrolního hlášení není možné prodloužit.
Pro řádné souhrnné hlášení platí ještě jiné pravidlo, a sice že souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (pokud má povinnost souhrnné hlášení podat). Pouze v případě, že plátce uskutečňuje výhradně plnění ve formě poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě Evropské unie podle základního pravidla stanoveného v ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě Evropské unie osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě Evropské unie, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu, pokud byla tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě, tak v takovém případě podává plátce souhrnné hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Dále platí, že v případě, že plátce podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční jiné vybrané plnění, jako je dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu Evropské unie osobě registrované k dani v jiném členském státě Evropské unie, přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu Evropské unie, dodání zboží kupujícímu při triangulaci, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, tak pak vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění za tato vybraná plnění, povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění vybraného plnění. Dále pak tento plátce musí podávat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc až do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil určité vybrané plnění.
Pro všechna daňová tvrzení pak platí, že pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, tak je automaticky posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Toto pravidlo je pak aplikováno i na splatnosti daně.
Příklad – Čtvrtletní zdaňovací období u právnické osoby a kontrolní hlášení
Plátce je společností s ručením omezeným a podniká od roku 2020. Stabilně měla společnost obrat kolem 12 mil. Kč, a proto měla vždy měsíční zdaňovací období. Společnost podniká v oblasti prodeje hraček. Plátce prodává pouze zboží v tuzemsku a nakupuje v tuzemsku a podává pouze přiznání k DPH a kontrolní hlášení. Jelikož došlo k navýšení obratu pro změnu zdaňovacího období, tak plátce zvažuje změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Přinese změna méně administrativy?
Pokud by si společnost změnila zdaňovací období na kalendářní čtvrtletí, tak bude podávat řádné přiznání k DPH za kalendářní čtvrtletí do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Protože jde o právnickou osobu, tak povinnost podávat kontrolní hlášení bude měsíčně do 25 dnů po skončení měsíce v případě, že vznikla povinnost kontrolní hlášení podat za příslušný měsíc.
Příklad – Čtvrtletní zdaňovací období u fyzické osoby a kontrolní hlášení
Truhlář podniká na základě živnostenského zákona od roku 2020. Dne 10. ledna 2024 se stal plátcem DPH. Zdaňovací období v roce 2024 a 2025 měl tedy kalendářní měsíc. Roční obrat plátce za zdanitelná plnění je 11 mil. Kč. Plátce zvažuje změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Přinese změna méně administrativy?
Pokud by si plátce změnil zdaňovací období na kalendářní čtvrtletí, tak bude podávat řádné přiznání k DPH za kalendářní čtvrtletí do 25. dne po skončení zdaňovacího období a ve stejné frekvenci bude jako fyzická osoba podávat i kontrolní hlášení.
Nahoru2. Za jakých podmínek lze mít čtvrtletní zdaňovací období?
Plátce se může rozhodnout v rámci zákonných mantinelů, že si změní zdaňovací období pro příslušný kalendářní rok z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí. Změna zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí je možná, pokud obrat plátce v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 mil. Kč, dále pokud plátce není nespolehlivým plátcem a není skupinou pro účely DPH a pokud změnu zdaňovacího období oznámí finančnímu úřadu do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. V případě, že by se však plátce se zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí stal nespolehlivým plátcem, tak bude od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, kdy se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Hodnota obratu pro možnost volby čtvrtletního zdaňovacího období byla dříve 10 mil. Kč a novelou ZDPH účinnou od 1. ledna 2025 se hodnota obratu zvýšila na 15 mil. Kč. Pokud obrat plátce v tuzemsku za kalendářní rok 2024 tedy nepřekročil částku 15 mil. Kč, tak se může plátce již pro rok 2025 rozhodnout pro změnu zdaňovacího období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 99a ZDPH.
ZDPH obsahuje omezení pro změnu zdaňovacího období pro kalendářní rok, v němž byl plátce teprve registrován k DPH, a pro bezprostředně následující kalendářní rok. Pouze v případě, že by na žádost podanou do konce října roku, v němž byl plátce DPH registrován, finanční úřad z důvodů hodných zvláštního zřetele…
