2025.2300.1
Vzorky a reklamní předměty z pohledu DPH
Ing. Jana Kolářová
V tomto článku zaměříme svoji pozornost především na bezúplatné poskytování zboží pro ekonomickou činnost plátce. Zatímco v teoretické rovině lze oddělit tuto ryze ekonomickou spotřebu od darování s jinými daňovými dopady, v praxi se může stát benevolentní rozdávání vzorků a reklamních předmětů důvodem pro spor se správcem daně.
NahoruBezúplatná dodání zboží
Poskytnutí nějaké hodnoty plátcem bez protiplnění není předmětem DPH (§ 2 ZDPH), neboť chybí jeden ze znaků, a to úplata. Pokud však plátce použije pro účely bezúplatného dodání zboží původně pořízené v rámci ekonomické činnosti, u něhož uplatnil nárok na odpočet daně, jde ve smyslu DPH o dodání zboží za úplatu [§ 13 odst. 4 písm. a), § 13 odst. 5 ZDPH].
Bezúplatné dodání zboží v rámci ekonomické činnosti ve formě vzorků a dárků malé hodnoty, jak je definuje § 13 odst. 7 písm. c) ZDPH, je pak výjimkou z výjimky a za dodání zboží se nepovažuje. Nejprve je však potřeba se zaměřit na to, co se skrývá pod pojmy vzorek, dárek malé hodnoty či reklamní předmět.
NahoruDárek poskytnutý v rámci ekonomické činnosti
Poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, není dodáním zboží [§ 13 odst. 7 písm. c) ZDPH]. V této úpravě lze vyčíst následující:
Projevem ekonomické činnosti mohou být vztahy dodavatelské i odběratelské. U dárků vlastním zaměstnancům je však cílem jejich soukromá spotřeba, tudíž se bezúplatná plnění jim poskytnutá plátcem – zaměstnavatelem – zpravidla nepovažují za poskytnutá v rámci ekonomické činnosti.
Jde o hranici určenou ČR, což Směrnice umožňuje. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora EU (C-581/08 EMI Group Ltd), členské státy si mohou stanovit i pravidla, podle kterých se strop "malé hodnoty" použije kumulovaně na dary, které jsou poskytnuty jedné osobě v průběhu dvanácti měsíců nebo které jsou součástí řady nebo pokračováním řady darů. Tuto možnost ČR nevyužila.
Naopak členské státy si nemohou stanovit podmínku, že dárky malé hodnoty poskytnuté plátcem různým osobám majícím společného zaměstnavatele jsou považovány za dary poskytnuté téže osobě.
Je však potřeba si uvědomit, že pokud plátce poskytne najednou dárky, z nichž každý má pořizovací hodnotu do 500 Kč bez daně, ale celkově přesahují hodnotu 500 Kč, nejde o dárek malé hodnoty a povede to k odvodu DPH, pokud byl uplatněn nárok na odpočet daně.
Je potřeba zdůraznit, že DPH nemá žádné jiné podmínky typu označení dárku obchodní firmou poskytovatele dárku nebo názvem jím dodávaného zboží či jeho obchodní značkou.
Prokazování okruhu příjemců dárků malé hodnoty může být problematické. Nelze očekávat, že plátce doloží předání dárků jmenným seznamem s podpisy příjemce. Na druhé straně však může čelit otázce správce daně, jak prokáže dodání v rámci ekonomické činnosti. Vhodný je pečlivě nastavený interní postup, který zároveň chrání plátce jako takového, kdy je okruh příjemců či způsob jejich výběru popsán interní směrnicí, na jejím základě jsou výběrem konkrétních osob při jednotlivé akci pověřeny příslušné osoby v organizační struktuře apod. Pak existují alespoň seznamy takto vybraných příjemců a lze doložit, že jde o kontaktní osoby významných dodavatelů či odběratelů.
Plátce, který je dodavatelem drogistického zboží a má u vstupů plný nárok na odpočet daně, nakoupil čokoládové kolekce od velkoobchodníka za 480 Kč + DPH. Běžná maloobchodní cena na trhu je 520 Kč + DPH. Tyto kolekce rozdá svým odběratelům před Vánocemi jako dárky.
Jelikož pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, lze dárky rozdat v rámci ekonomické činnosti, aniž by to vedlo k odvodu DPH na výstupu, a to při zachování nároku na odpočet.
NahoruVzorek
Poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti není dodáním zboží [§ 13 odst. 7 písm. c) ZDPH]. Na rozdíl od dárků malé hodnoty se neřeší pořizovací cena vzorku. O to větší důraz je kladen na to, aby zboží mělo skutečně charakter obchodního vzorku poskytnutého v rámci ekonomické činnosti. Vzorky nejsou nijak detailněji definovány, důležitá je racionální úvaha nad tím, zda poskytnuté zboží může sloužit k nalákání potenciálních zákazníků.
I v tomto případě se lze inspirovat judikaturou Soudního dvora EU (C-581/08 EMI Group Ltd), podle které je vzorkem "exemplář výrobku, který je určen k jeho propagaci a který umožňuje posoudit charakteristické rysy a vlastnosti takového výrobku, aniž dojde k jiné konečné spotřebě, než je spotřeba, která je takové propagaci inherentní. Uvedený pojem nemůže být obecně omezen vnitrostátními právními předpisy na exempláře poskytnuté ve formě, která není dostupná k prodeji, nebo na první exemplář z řady totožných exemplářů poskytnutých osobou povinnou k dani stejnému příjemci, aniž takové předpisy umožňují vzít v úvahu povahu představovaného výrobku a obchodní kontext, který je vlastní každému plnění, při kterém jsou takové exempláře poskytnuty."
Z rozsudku a související argumentace vyplývá, že smyslem úpravy týkající se vzorků není osvobodit od DPH dodání zboží, jehož účelem je uspokojení potřeb spotřebitelů. Naopak DPH nemá podléhat takové poskytnutí vzorků, které je uskutečňováno za účelem propagace zboží, jehož jsou vzorky ukázkou. To umožňuje potenciálnímu zákazníkovi posoudit kvality zboží a ověřit, zda má zboží vlastnosti, které zákazník hledá.
Vzorek má mít charakteristické vlastnosti finálního zboží. Vzorek tedy může při zachování vlastností finálního zboží být distribuován ve zjednodušené nebo upravené verzi, která není běžně dostupná v prodejní síti. V některých případech je však nutné poskytnout vzorek v podobě finálního zboží, ve které se toto zboží bude i prodávat.
Pokud jsou vzorky poskytnuty jiné osobě než potenciálnímu kupujícímu, pak pokud jsou sledovány cíle sledované předáním vzorků, tj. propagační účely, jde o poskytnutí vzorků v rámci ekonomické činnosti.
Množství vzorků poskytnutých jednomu příjemci (např. distributorovi) závisí jak na povaze propagovaného zboží, tak na účelu, ke kterému je příjemce má použít.
Pokud příjemce vzorky zneužije k jiným účelům, např. je místo k propagaci použije k běžnému prodeji, nemá to u poskytovatele vzorků vliv na určení, že se původně jednalo o obchodní vzorky. Členské státy mohou plátcům poskytujícím vzorky uložit nějaká další opatření, např. uzavření smluvních ujednání (v ČR není upraveno).
Vzorkem tedy může, ale nemusí být přesně to zboží, které je…
