dnes je 28.3.2024

Input:

Odpočet daně - vyrovnání odpočtu daně - 6. část

7.12.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

2022.2400.2
Odpočet daně – vyrovnání odpočtu daně – 6. část

Ing. Olga Hochmannová

Předchozí část článku

V dalším ze série článků k problematice odpočtu DPH se zaměříme podrobněji na ustanovení § 77 ZDPH, které upravuje vyrovnání odpočtu daně. Vyrovnání odpočtu daně je korekce odpočtu, která se provádí u jiného než dlouhodobého majetku (materiálu, zásob, drobného hmotného majetku, staveb, které nejsou dlouhodobým majetkem), pokud plátce ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikl nárok na odpočet daně u tohoto majetku, použije tento majetek jinak, než odpovídá uplatněnému odpočtu daně. Provádí se jednorázově za zdaňovací období, kdy plátce tento majetek použil či spotřeboval "jinak".

Vyrovnání odpočtu daně

Ustanovení § 77 ZDPH stanoví povinnost provést vypořádání odpočtu daně u obchodního majetku jiného než dlouhodobého, pokud byl tento majetek po uplatnění odpočtu použit pro ekonomickou činnost s jiným nárokem na odpočet. Ustanovení § 77 ZDPH tedy sleduje změny v nároku na odpočet výhradně v rámci ekonomické činnosti a výhradně u obchodního majetku jiného než dlouhodobého. Týká se to i staveb a jednotek, které nejsou dlouhodobým majetkem, které investor postavil za účelem jejich prodeje.

Dále je plátce povinen uplatnit vyrovnání odpočtu daně v případě, kdy mu vznikne manko u jiného než dlouhodobého majetku.

Jak je uvedeno výše, toto vyrovnání podle § 77 ZDPH se týká pouze jiného než dlouhodobého majetku, neboť u dlouhodobého majetku se korekce uplatněného odpočtu daně provádí jako úprava odpočtu daně podle § 78 až 78da ZDPH, vypořádání případného manka u dlouhodobého majetku se provádí podle § 78e ZDPH.

Kdy se provede vyrovnání odpočtu daně

Podle § 77 odst. 1 a 2 ZDPH je plátce povinen provést vyrovnání odpočtu daně, pokud jiný než dlouhodobý obchodní majetek, u kterého uplatnil odpočet daně, použije v rámci ekonomické činnosti pro jiné účely (účely s jiným nárokem na odpočet daně), např. pokud uvedený majetek, u něhož uplatnil plný nárok na odpočet daně, použije pro účely činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet pouze v částečné výši.

Vzhledem k tomu, že se skutečný nárok na odpočet daně podle použití porovnává s odpočtem uplatněným před použitím majetku, jak stanoví § 77 odst. 1 ZDPH, vychází se při korekci z prvního použití tohoto majetku, což zdůrazňuje i metodická informace MF ČR "Změny v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně od 1. 4. 2011" v bodě 4.1 této informace.

Plátce vykonává stavební činnost a současně vlastní několik bytových domů, v nichž pronajímá byty občanům, nájem je v souladu s § 56a ZDPH osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Plátce nakupuje různý stavební materiál, při jehož pořízení uplatňuje plný odpočet daně, neboť předpokládá jeho využití pro účely stavebních prací. Při nahodilé závadě na jednom z bytových domů potřebuje provést opravu tohoto domu a k tomu použije část stavebního materiálu ze skladu. V takovém případě tedy materiál použil v rámci svých ekonomických činností jinak, než odpovídá uplatněnému odpočtu daně, takže je povinen provést vypořádání odpočtu daně.

Lhůta pro vyrovnání odpočtu daně

Jak vyplývá z § 77 odst. 1 ZDPH, uplatněný odpočet daně podléhá vyrovnání po dobu, po kterou běží lhůta pro uplatnění odpočtu daně podle § 73 odst. 3 ZDPH, tj. po dobu 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl.

Avšak odpočet daně uplatněný u staveb a jednotek, které nejsou dlouhodobým majetkem, podléhá podle § 77 odst. 3 ZDPH vyrovnání i po uplynutí této tříleté lhůty.

Manko u jiného než dlouhodobého majetku

Podle § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH je plátce povinen provést vyrovnání odpočtu daně u jiného než dlouhodobého majetku, pokud u tohoto majetku zjistí manko. Jedná se

Nahrávám...
Nahrávám...