§ 72 ZDPH - Nárok na odpočet daně

2.11.72

§ 72 ZDPH - Nárok na odpočet daně

Ing. Olga Hochmannová

Úplné znění

Související ustanovení

• - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
• - § 13 odst. 8 - Dodání zboží
• - § 14 odst. 5 - Poskytnutí služby
• - § 51 - Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
• - § 54 - Finanční činnosti
• - § 55 - Pojišťovací činnosti
• - § 73 – 79 – Odpočet daně

Vztah k dalším souvisejícím předpisům

Směrnice Rady 2006/112/ES, čl. 167 - 172

V § 72 jsou stanovena základní pravidla pro uplatnění odpočtu daně.

K § 72 odst. 1

Základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet je, že plátce přijatá zdanitelná plnění použije při uskutečňování své ekonomické činnosti pro tyto účely:

• - Uskutečňování zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku.
• - Uskutečňování činností osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku (vývoz zboží, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí práce na movitém majetku pro osobu nepovinnou k dani ze třetí země, přeprava a poskytnutí služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží, poskytnutí mezinárodní přepravy osob, poskytování cestovních služeb s místem plnění ve třetí zemi, osvobození ve zvláštních případech podle § 68 zákona o DPH).
• - Uskutečňování plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by u nich plátce při uskutečnění v tuzemsku měl nárok na odpočet daně (např. poskytnutí stavebních prací na stavbě mimo tuzemsko, zasílání zboží s místem plnění mimo tuzemsko atd.).
• - Uskutečňování vyjmenovaných finančních služeb podle § 54, pokud jsou tyto služby poskytnuty s místem plnění ve třetí zemi nebo jsou přímo spojeny s vývozem zboží, včetně sjednání nebo zprostředkování těchto služeb (do výčtu jsou zařazeny téměř všechny finanční služby uvedené v § 54 zákona o DPH, s výjimkou služeb, u nichž při poskytování z tuzemska místo plnění ve třetí zemi není ani pravděpodobné, tj. s výjimkou dodání zlata ČNB, obhospodařování investičních nebo podílových fondů, vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků a výplata dávek důchodového pojištění nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,).
• - Uskutečňování pojišťovacích služeb podle § 55 zákona, pokud jsou tyto služby poskytnuty s místem plnění ve třetí zemi anebo pokud jsou přímo spojeny s vývozem zboží.
• - Uskutečňování vybraných plnění, která nejsou považována za dodání zboží nebo převod nemovitostí podle § 13 odst. 8 (pozbytí obchodního závodu, vydání majetku v rámci restitucí nebo transformací družstev, dodání vratného obalu se zbožím, vrácení vratného obalu) nebo nejsou považována za poskytování služeb podle § 14 odst. 5 (pozbytí obchodního závodu, vydání majetku ve formě nehmotného majetku v rámci restitucí nebo transformací družstev, postoupení vlastní pohledávky). Novelizované ustanovení § 72 odst. 1 však již neumožňuje za určitých okolností uplatnit plný nárok na odpočet daně při pořízení dárků v rámci ekonomické činnosti nebo obchodních vzorků (viz komentář ke změnám níže).
• - Novelou 2017 bylo do výčtu plnění s nárokem na odpočet daně doplněno i poskytování rozhlasového nebo televizního vysílání prováděného provozovateli ze zákona. Toto ustanovení je součástí změn, které by měly zajistit, aby činnost veřejnoprávního rozhlasu nebo veřejnoprávní televize byla považována za ekonomickou činnost s nárokem na odpočet daně. Jak je uvedeno již v komentáři k § 51 a 53, tato koncepce není v souladu se směrnicí o společném systému DPH.

Podle dřívějšího ustanovení odst. 2 platného do konce r. 2012 měl plátce plný nárok na odpočet daně i při pořízení předmětů, které použil jako dárky v rámci ekonomické činnosti (reklamní a propagační předměty) nebo jako obchodní vzorky, a to bez ohledu na to, jakou ekonomickou činnost na výstupu uskutečňoval. Mohl z nich tedy uplatnit plný nárok na odpočet daně, i když je např. zčásti použil i pro účely činnosti osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Novelou bylo proto pořízení dárků v rámci ekonomické činnosti a obchodních vzorků vypuštěno ze skupiny vstupů s plným nárokem na odpočet daně (skupina 1 v komentáři k § 72 odst. 5), neboť správně patří do skupiny vstupů, u nichž se posoudí nárok na odpočet daně podle toho, pro jakou činnost jsou použity, případně se odpočet daně uplatní v krácené výši (skupina 2 nebo 3 v komentáři k § 72 odst. 5).

Pokud plátce uskutečňuje současně plnění s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně, uplatní při pořízení dárků v rámci ekonomické činnosti a obchodních vzorků odpočet daně jen v poměrné výši, krácený koeficientem. Pouze v případě, že by prokázal, že uvedené dárky nebo obchodní vzorky souvisí výhradně s tou částí jeho činnosti, u níž má plný nárok na odpočet daně, mohl by u nich uplatnit plný nárok na odpočet daně. V takovém případě by měl dle judikatury Evropského soudního dvora prokázat, že jsou součástí nákladů a tedy i součástí ceny za činnosti s plným nárokem na odpočet daně (viz např. C-465/03 Kretztechnik, C-435/05 Investrand).

K § 72 odst. 2

Ustanovení odst. 2 nově definuje pojem „daň na vstupu”. Daní na vstupu se u přijatého zdanitelného plnění rozumí daň uplatněná podle zákona o DPH na zboží nebo službu, dodané, převedené nebo poskytnuté v tuzemsku, na zboží pořízené z jiného členského státu nebo dovezené ze třetí země, tedy daň ve správné výši podle zákona. Daní na vstupu je také daň uplatněná za převedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH, které. stanoví režim pro dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností.

Z nové definice pojmu „daň na vstupu” také vyplývá, že platnou daní na vstupu pro účely odpočtu daně je pouze částka daně uplatněná v souladu se zákonem o DPH, nikoli jakákoli daň, která je vyčíslena na daňovém dokladu; toto ustanovení souvisí s novelizovaným pravidlem pro uplatňování odpočtu, podle něhož má plátce nárok na odpočet jen do výše daně skutečně splatné podle zákona o DPH (viz § 73 odst. 6 zákona o DPH).

V ustanovení odst. 2 je stanovena definice pojmu „daň na vstupu”. Daní na vstupu se rozumí daň uplatněná v souladu se zákonem o DPH, tedy ve správné výši.

Toto ustanovení souvisí s novelizovaným zněním § 73 odst. 5, podle něhož je nárok na odpočet daně omezen jen do výše, která má být skutečně za příslušné zdanitelné plnění podle zákona o DPH uplatněna.

Dále je novelou stanoveno, že daní na vstupu se rozumí i daň, kterou je plátce sám povinen si uplatnit za převedení dlouhodobého majetku do užívání dle novelizovaného ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH. Jedná se o případ, kdy dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností plátce používá současně pro činnosti, u nichž má nárok na odpočet daně i pro činnosti, u nichž nárok na odpočet daně nemá. V průběhu pořizování tohoto majetku si plátce může z jednotlivých vstupů uplatňovat plný nárok na odpočet daně, při uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání z něho přizná daň a současně…